Historie plnicího pera aneb kde se vzalo a co mu předcházelo

Plnicí pero na mě vždy působilo velmi luxusním a elegantním dojmem. V ruce vypadalo hezky a stačilo jen pár tahů na papíře a vzniklo téměř umělecké dílo. Kdy se tento skvost z rodiny psacích potřeb zrodil, co bylo jeho předchůdcem a co dalšího se vyrobilo po něm?


 

První psaní, ještě bez plnicího pera

Psací potřeby jsou známy už několik tisíc let ještě z dob egyptských králů. Písaři zde používali nejčastěji husí brko seříznuté do špičky, které co chvíli namáčeli do inkoustu. Aby byl rukopis vznešenější, začalo se později pero seřezávat šikmo, protože takto byla jeho stopa tenčí, téměř vlasová. To umožnilo rychlejší psaní. V případě, že jste chtěli stínovat, stačilo jen trošku přitlačit.Za husí brko byli lidé vděční, jelikož mohli své myšlenky přenést na papír. Nicméně postupem času chtěli něco mnohem sofistikovanějšího a pohodlnějšího. Na popud toho vznikla ocelová pera. Byla lepší a psala precizněji než husí brka, ale stále se musela opakovaně namáčet do kalamáře s inkoustem. To bylo nepohodlné a značně otravné, proto éterem plynula myšlenka na něco praktičtějšího, co psaní posune na úplně jinou úroveň. S obdobou ocelových per se můžeme setkat stále, v podobě kaligrafických per a speciálních per určených zejména pro umělecké účely. 

Zrození plnicího pera

Umazané ruce a papíry, špatná přenositelnost a nekonečné namáčení hrotu do inkoustu už nebavilo mnoho spisovatelů. To byly hlavní důvody, proč se někdy kolem 17. století začaly objevovat první pokusy o vyrobení plnicího pera. Ovšem až Lewis Edson Waterman přišel s kouzelným produktem – moderním plnicím perem. Tento skvělý vynález si nechal v roce 1884 patentovat. Po drobných úpravách a vylepšeních pak měli pisatelé v rukou plnicí pero, z něhož se nevyléval inkoust, bylo možné jej strčit do kapsy a zároveň krásně a dlouze psalo bez nutnosti otravného namáčení do inkoustu. 

Co následovalo po vynálezu zvaném plnicí pero?

Po inkoustovém plnicím peru přišlo na svět praktické kuličkové pero, přibližně kolem roku 1900. Moderní psací nástroj, s nímž je možné psát do všech stran a není nutné jej doplňovat inkoustem. Kuličková pera se díky tomu těší velké oblibě i dnes. 

Jak je to s plnicími pery v roce 2018?

 Nicméně, a to je dobře, klasická plnicí pera nikdy nezmizela, ba naopak, jejich prodej každým rokem stoupá. Není divu, vždyť psaní s nimi je noblesní a nevyžaduje od spisovatele velký tlak, takže je velmi pohodlné. Navíc je to jakýsi symbol vybraného stylu a luxusu.Výroba plnicích per mě fascinuje a vždy pro mě měly punc výjimečnosti, neváhal jsem tedy a pustil se do jejich výroby. S exotickým a netradičním dřevem jim chci vždy dodat ještě něco navíc, velký kus originality a jedinečnosti. Snažím se přicházet na nové a nové kombinace materiálů a barev, které dávají vzniknout plnicím perům, která nemá nikdo další. A pustil jsem se do toho v pravý čas, protože plnicí pera opět přichází do módy a jsou nejen psací potřebou, ale i netradičním doplňkem :-)