Kuličkové pero je super věc. Dá se s ním bez problému psát ze strany na stranu, kroužit po papíře ve všech směrech, zkrátka jak je libo. Není ani potřeba řešit, zda jste pravák nebo levák. Pro rychlé psaní je to něco velice užitečného. Ani tento typ pera jsem proto vedle plnicího pera nemohl vynechat a i pro něj vytvářím originální dřevěný kabátek. Trocha historie ale neuškodí. Bylo nebylo zrodilo se kuličkové pero…
Kdy se poprvé objevilo kuličkové pero
Jak to bylo s plnicím perem jsme si řekli v minulém článku Historie plnicího pera aneb kde se vzalo a co mu předcházelo. Nyní plynule navážeme dalším historickým vývojem psacích potřeb, a tedy vznikem kuličkového pera.Myšlenka na kuličkové pero se zrodila v malé redakci, kde pracoval maďarský novinář László Bíró jako editor. K tvorbě více kopií musel používat obyčejnou tužku nebo kopírovací inkoustovou tužku, které často špinily papír a lámaly se. Hlavou se mu z toho důvodu honily nápady, jak si práci zpříjemnit. Společně se svým bratrem, který se zabýval chemií, proto vymysleli nový způsob přenášení náplně na papír – kuličku, která se při doteku s papírem otáčí, odebírá náplň ze zásobníku a přenáší ji na papír. Tento nový druh psací potřeby s kuličkovým ložiskem, které umožňuje plynulou rotaci, byl revoluční a získal si velkou oblibu.
Jak se kuličkové pero postupně rozšířilo do celého světa
Výhodou této psací potřeby bylo především to, že psala plynule, nevytékala a vydržela dlouho psát. Zájem proto rostl. Když v roce 1938 nechal László Biro pero patentovat ke komerčnímu používání, byla to pro kuličkové pero vstupenka do celého světa. V roce 1944 koupila patent britská vláda a během čtyř let kuličková pera téměř vytlačila klasická plnicí pera z trhu. Ovšem ne na dlouho. Jelikož se vyráběly i typy kuličkových per ignorující autorská práva, byly na trhu k dostání nekvalitní kusy a cena per i obrovský zájem o ně postupně uvadal. Lidé se od roku 1948 začali vracet k plnicím perům. V roce 1954 přišel další zlom – nové a kvalitní kuličkové pero představil světu Parker Pens. Od té doby má tato psací potřeba své nezastupitelné místo mezi spisovateli.V dalších letech pak přišla ještě trochu jiná verze kuličkových per – propiska. Ta se aktivuje dvěma typy mechanismů, buď stisknutím nebo otočením. Inkoust je zde velmi hustý, až na bázi pasty. Ovšem oproti kuličkovému peru se stává, že zanechává umazané hrany dlaně. I ona si však získala mezi lidmi oblibu. A v dnešní době si můžeme vybrat, s čím chceme psát. Dostupné jsou všechny varianty. Záleží jen na nás, který styl psaní nám vyhovuje nejvíce a zda je pro nás psací potřeba nejen prostředkem k psaní, ale také odrazem našeho stylu a osobnosti.
Já a kuličková peraS propiskou jsem se setkával často. Byla levná, dobře se s ní psalo a byla k dostání v různých barvách. To jsem ocenil především jako dítě. Nicméně z mého pohledu se nic nevyrovná inkoustovým pracím potřebám. Proto mé srdce zahořelo k plnicím a kuličkovým perům. Stejně jako plnicím perům jsem chtěl dát netradiční a originální vzhled i perům kuličkovým. I je jsem tedy posadil do dřeva a myslím, že takto vznikají luxusní kuličková pera s nádechem výjimečnosti. K jejich výrobě používám exotická dřeva, jejich kombinace a pro ozvláštnění například i zelený kámen. Své spokojené majitele si získávají všechna z nich :-) |